Naši nejlepší

ČESKÝ STŘELECKÝ SVAZ, z.s.

Zahřívací kolo Břetislava Putny

Zdroj: Lucie Říhová
Datum: 10.02.2002
e-mail: streit@shooting.cz

Od neděle 3. 2. do středy 6. 2. se na brněnské střelnici konalo pod vedením státního trenéra Břetislava Putny soustředění reprezentantů v kategoriích rychlopalná pistole (muži) a sportovní a vzduchová pistole (ženy). Zahájili jsme tak společně sezónu, jejíž vyvrcholením bude Mistrovství světa ve finském Lahti.

Přijelo celkem pět rychlopalníků: Martin Strnad, Martin Podhráský, Petr Vala, Ivo Bittner a Václav Pink; a čtyři pistolářky: Petra Hyková, Lucie Říhová, Veronika Piecuchová a Tereza Pekárková. Stříleli jsme venku na 25m střelnici i v hale na „světla“, která mají pomoci závodníkům naučit se střílet na elektronické terče, se kterými se mnozí setkávají poprvé až při vrcholných závodech v zahraničí. Byly pro nás připraveny dva rychlopalné stavy – jeden pro ostrou střelbu a jeden na sušení. Střílí se sice na klasické papírové terče, ale střelci reagují na rozsvícení zeleného světla, nikoli na otáčení terčů. Vše se ovládá pomocí počítače, z jehož reproduktorů se dokonce ozývají anglicky namluvené povely.

Rychlopalníci se věnovali pouze střelbě z rychlopalné pistole, střídali se venku a v hale, ostrou střelbu hojně prokládali oblíbeným sušením. My jsme nejvíce času věnovaly sportce – především střelbě na otočný terč („figuře“) a doplňkově vzduchovce. Sušení nás také neminulo. První dva dny jsme střílely venku, pan trenér nám doporučil eventuální změny techniky, postoje, pomohl nám upravit pažby, nastavit spouště. Je to zručný kutil a byla radost ho pozorovat při práci s pažbami, ke které nás holky raději ani nepustil – zřejmě věděl proč. V úterý přišla osudná chvíle a nastoupily jsme na „figuru“ do haly. Střelbě předcházelo uzavírání sázek, kdo první trefí palubkové obložení haly při nešetrném spuštění, zelené světlo pod terčem při předčasném spuštění nebo červené světlo nad terčem při „lehkém“ přejetí. Mezi prvními nastoupila Veronika Piecuchová, která první ránu strachy nevystřelila raději vůbec, pak se osmělila a odvážila se vystřelit – sice netrefila terč (nula vlevo dole), ale vešla se do „placky“ a její zásah skončil v lapači. Terezce Pekárkové udělalo vždy největší radost rozsvícení zeleného světla pro další ránu – jistota, že předchozí střelou netrefila zelenou žárovku. V další skupině jsem nastoupila já a Petra Hyková. Té se dařilo, přestala střílet své opožděné nuly o délce 5 – 10 cm, párající terč, – asi jediná výhoda neotáčejících se terčů a s trefením terče neměla sebemenší potíže. Já jsem měla největší obavy o spodní zelené světlo; první rána, která skončila na čárové pětce nahoře – několik centimetrů pod červeným světlem, však mou pozornost obrátila naprosto opačným směrem. Vedle výše popsaných „starostí“ se prvky týkající se techniky, postoje, nájezdu, míření, spouštění, odhledu … proměnily v naprosto nepodstatné maličkosti – příště to snad bude lepší!

Nedílnou součástí soustředění byla pověstná „Břéťova fyzická příprava“, která se skládá z běhu, prokládaného kliky, dřepy, lehsedy, sklapovačkami a krátkými sprinty. Někteří jsme ji již zažili a věděli jsme, co nás čeká. Trochu nám pomohlo nepříznivé počasí, díky kterému jsme vynechali lehsedy a sklapovačky, ale i ten zbytek úplně stačil. V hale nám pak pan trenér předvedl ještě několik posilovacích cviků – největší obdiv sklidily kliky prováděné ze stojky, jeho bravurní hvězda a několik chvatů proti útočníkovi.

Po těžké práci přišel i večerní odpočinek. Strávili jsme v Brně tři večery, každý v jedné z vyhlášených restaurací: U Řeka v Rosicích, U starýho Billa v centru Brna a U Crlíků v Tetčicích. Byli jsme dobrý kolektiv a vždy jsme si užili spoustu legrace. Nejvíce asi ve známém steakhousu, kde si mladí rychlopalníci objednali stogramové porce steaků, které na obrovských talířích, uzpůsobených pro „normální“ jídla, nebyly k nalezení. Zato páni trenéři (jedlíci Břetislav Putna a Jirka Streit) vsadili na jistotu a dali si třistagramové steaky „naftaře“. Ještě stojí za zmínku stylová výzdoba interiéru texaského steakhousu, státního trenéra zaujal několikametrový bič, který si u nás objednal ke svým dubnovým narozeninám – má ho mít. Nová tréninková pomůcka třeba splní svůj účel!

Tak asi takhle vypadalo naše první letošní soustředění. Další bude začátkem dubna, takže máme necelé dva měsíce na regeneraci, na zlepšení fyzické kondice, na trénink a psychickou přípravu. Už se všichni moc těšíme!

Lucie Říhová

Spolupracujeme