Naši nejlepší

ČESKÝ STŘELECKÝ SVAZ, z.s.

Střelci na průzkumu

Zdroj: Vladislav Šaňák
Datum: 22.09.2003
e-mail: sanak@shooting.cz

(psáno pro Střelecký magazín)

Kvalifikace na Olympijské hry 2004 sice dosud neskončila (zbývá ještě listopadové ME ve střelbě ze vzduchových zbraní ve Švédsku), přesto se již dnes pozornost střelců a trenérů upírá k “hlavnímu městu světového sportu“, k řeckým Aténám. Vzhledem k historii bude jistě účast na hrách, které se po 108 letech vracejí do místa svého vzniku vzrušujícím zážitkem. Avšak z informací, které byly dosud k dispozici vyplývalo, že v některých ohledech budou podmínky her pro jejich účastníky poměrně extrémní. Je tím myšlena teplota, jež by v době konání soutěží mohla dosahovat až 40 stupňů a také vítr, který údajně vane trvale a značnou silou. K tomu je třeba přičíst dopravní problémy přelidněné metropole a také údajně pomalé tempo výstavby jednotlivých sportovišť. Z těchto všeobecných informací, šířených většinou sdělovacími prostředky, bychom snadno mohli podlehnout dojmu, že snad ani místo konání příštích olympijských her nebylo vybráno správně, že se měl o vrcholnou soutěž postarat některý jiný vyspělý stát. Jsem velmi rád, že mám po návštěvě Atén jiný pocit. Řekové určitě všechno stihnou, nové dálnice pomohou vyřešit dopravní problémy, olympijská vesnice bude v pořádku a přátelská atmosféra řeckých lidí spolu se scenérií antických památek vytvoří kouzelný rámec pro olympijské soutěže.

K výše uvedené myšlence mě vede zkušenost, prožitá s našimi střelci při prvním tréninkovém soustředění ve dnech 22. – 29.8.2003 v Aténách. Právě hlavním motivem pro uskutečnění přípravy byla potřeba získat vlastní informace o teplotě, dopravě, vzdálenostech, možnostech tréninkového zatížení, aklimatizaci, prostě celkové situaci přesně v době konání střeleckých soutěží při OH. Chtěli jsme si také prohlédnout olympijskou střelnici a případně i vesnici a posoudit, zda je opravdu nutné počítat s možností ubytování někde poblíž střelnice, pro případ dopravních problémů.

Před odletem nikdo z nás neznal úplně přesně požadavky řecké policie na dovoz zbraní do země. Proto jsme byli při přípravě soustředění v kontaktu s řeckou střeleckou federací a o našem záměru odjet do Atén na trénink byl informován i organizační výbor her. Zdálo se mi zvláštní, když Řekové požadovali detailní informace o každém účastníkovi a dovážených zbraních, protože mimo otevření střelnice jsme od nich nic nepotřebovali V posledních období před odjezdem dokonce několikrát denně telefonovali, aby se ujistili, že je vše v pořádku. Vybavili nás nejen pozváním, ale dokonce i několika povoleními přímo z ministerstva vnitra. Proto jsme po příletu do Atén prožili mírný šok. Při průchodu celní kontrolou se policisté nejdříve velmi zarazili, když se od nás dozvěděli, že vezeme zbraně. Vzápětí nás ale ihned bez jakékoliv kontroly dokladů propustili, když jsme je informovali, že jedeme na olympijské soustředění. Mysleli jsme si, že slovo olympiáda je pro ně jakýmsi zaklínadlem a já jsem skoro začal litovat celé té práce s vyřizováním všech povolení. Skutečnou satisfakci jsem si užil až při odletu. Ještě že jsme si nechali na letišti dvouhodinovou rezervu a že jsem žádný z „papírů“ nezahodil. Hodilo se mi nyní vše. Zdálo se, že policisté neví, co mají dělat a posílali nás z jednoho konce letiště na druhý. Jako exkurze do policejního systému zabezpečení letiště by to bylo asi zajímavé, ale odlet se pomalu blížil a vypadalo to, že zbraně zůstanou v Aténách. Nakonec se jich ujal jakýsi uniformovaný muž a prohlásil, že je pronese přímo do letadla. Nezbývalo, než mu věřit. Všechno dobře dopadlo, v Ruzyni jsme dostali všechna zavazadla zcela v pořádku. Předpokládám, že do olympiády Řekové získají další praxi a že se odbavování zbraní zrychlí.

Mimo samotného tréninku, který se při soustředění uskutečnil na střelnici Vyronas, nás velmi zajímala olympijská střelnice. V době naší návštěvy sice platil všeobecný zákaz exkurzí na staveniště sportovišť, díky naší olympijské atašé a dobré vůli stavbařů jsme si však stavbu střelnice mohli prohlédnout. Zajímavá je už sama informace o ceně komplexu: 42 milionů EUR, což je více než miliarda korun. Poprvé bude k dispozici ohromná klimatizovaná hala pro střelbu finále na 10, 25 i 50m. Samozřejmostí budou také samostatné klimatizované střelnice na 10m a to zvlášť pro BT a pro pušku a pistoli. Stejně oddělená jsou i otevřená střeliště na 25 a 50 m, kde sice nelze použít klimatizaci, stavbaři však hovořili o ochlazování střeleckých stanovišť vzduchem vháněným shora na střelce. Jediným místem, kde budou střelci přímo v otevřeném prostoru, je broková střelnice. Ta se rozkládá na vrcholu kopce nad střeleckým areálem a v době naší návštěvy nebylo možné si ji prohlédnout. V budovách střelnic je dostatek prostoru pro šatny, společenské místnosti, občerstvení a dokonce i dobře vybavené pokoje pro ubytování. Počítá se s tím, že areál bude multifunkční, mají se tam konat i různé kongresy a společenské akce, aby se uhradila režie provozu. Zatím je olympijská střelnice hotová pouze jako hrubá stavba (jak je patrné z fotografií), ale nepochybuji, že Řekové všechno včas stihnou. Škoda, že podle informací organizačního výboru bude jakýkoliv trénink na olympijské střelnici s výjimkou předolympijské soutěže vyloučen. Dokončovací práce jsou údajně plánovány až do dne otevření olympijské vesnice, což má být 1. srpna 2004.

V době našeho pobytu jsme si na vlastní kůži vyzkoušeli, jak je to v Aténách s dopravou. Bydleli jsme v hotelu u moře a jezdili mikrobusem necelých čtyřicet km na střelnici. Denně jsme museli překonávat asi 20 km cesty podle moře, která byla v totální rekonstrukci (jeden jízdní pruh) a zbytek jsme jezdili městem, v ranním provozu. Cesta trvala běžně 1 a půl hodiny, což je prý ještě o půl hodiny méně, než v období od začátku září. To se prý místní obyvatelé vracejí z prázdnin zpět do města a provoz na silnicích ještě „zhoustne“. Podle naší úvahy ale běžná doprava v ulicích nebude cesty sportovců na soutěže ovlivňovat. Řekové postavili od letiště do města a také směrem od severu na jih poloostrova novou dálnici, která umožní relativně rychlou dopravu střelců z olympijské vesnice do oblasti městečka Makropulos, kde se nachází olympijská střelnice. Opravují se také cesty, jež spojují olympijskou vesnici se stadiony a celkově se vylepšuje dopravní systém. Opravdu to vypadá, že se vše stihne, sami Řekové však říkají, že se spíše bojí toho, co bude po olympiádě. Ve výstavbě a zvláště při hrubých pracích totiž v Aténách pomáhá více než milion Albánců, pro něž je denní výdělek 80 Euro velkým lákadlem. Co s nimi bude, až nebude práce, to dnes nikdo nedokáže odhadnout.

Nevím, jestli jsme měli při volbě termínu spíše štěstí, anebo to byla jen náhoda, ale námi naměřené teploty nebyly extrémně vysoké. Na střelnici se pohybovaly ve stínu kolem třiceti stupňů, venku na sluníčku mohlo být tak do 40 stupňů. Pokud se střelec bude pohybovat ve stínu, dodržovat pitný režim a šetřit silami, věřím, že pobyt v Aténách i vlastní závod bude možné normálně zvládnout. Na základě sledování sportovců v průběhu pobytu mají už trenéři také vytvořenou představu o tom, jak zvládnout aklimatizaci i jak řešit přípravu před odjezdem na vrcholný olympijský závod.

Vladislav Šaňák, 21.9.2003

Spolupracujeme