Naši nejlepší

ČESKÝ STŘELECKÝ SVAZ, z.s.

Mistrovství Evropy ve střelbě na 300 metrů - Osijek 2009.

Zdroj: Milan Bakeš
Datum: 28.07.2009

Mistrovství Evropy ve střelbě na 300 metrů - Osijek 2009.



Český střelecký svaz, jako již tradičně vyslal na letošní ME do Osijeku všem dobře známé družstvo třístovkářů, ve složení Tomáš Jeřábek, Luboš Opelka (oba SKP Rapid Plzeň) a Milan Mach ( Dukla Plzeň). Jsou to zkušení střelci, kteří mají v těchto disciplínách ve své sbírce nejednu medaili z EP, ME a MS.

Musím se ještě zmínit, že před letošním ME jsme měli k dispozici jeden nominační závod EP který se konal v červnu v německém Veimaru a spolu s námi ho absolvoval také Ondra Malinký, kolega Milana Macha z Dukly Plzeň. Podle dosažených výsledků vykrystalizovala již zmíněná trojice střelců.

Před cestou do Osijeku se k nám dostala informace, že v dějišti ME panují velká vedra a navíc spousta komárů, tedy okolnosti, které nejsou pro naše domácí klima tak typické a je třeba se na ně připravit.

Cesta do dějiště ME začala 17.7. v odpoledních hodinách, kdy jsme se přes Brno (kde jsme přenocovali), Bratislavu a Budapešť celkem bez potíží přesunuli do Osijeku. Jediný zádrhel byl, že jsme na maďarsko – chorvatských hranicích museli čekat přes 3 hodiny, než se vyřídí formality spojené s dovozem zbraní na šampionát. I tento malý problém jsme zvládli, protože se zbraněmi cestujeme stále a na potíže tohoto druhu jsme zvyklí. Díky tomuto zdržení jsme se nestihli dostavit do 20. hodiny na střelnici, kde byl původně sraz a jeli jsme přímo do hotelu Osijek, který se nachází v centru města, přímo na břehu řeky Drávy, kde na nás čekal nejen pan Šaňák, ale i Tomáš Jeřábek, který měl už za sebou závod LM 60.

V neděli 19.7. jsme se ráno jeli podívat na standart LM 3 x 40 a už odpoledne naše družstvo čekal první oficielní trénink na VT 60. Střelnice na 300 metrů měla 30 stavů a byla součástí té 50ti metrové. V prostorách třístovky bylo vše potřebné a tak měli střelci blízko na přejímku zbraní, sklad zbraní, toalety atd.

Samotný trénink proběhl celkem rychle, kluci nestříleli mnoho ran a s výsledkem jsme byli spokojeni.

Další den, tedy 20.7. zahájili Mach s Opelkou 1. eliminaci. Milan nastřílel kvalitní družstevní výkon 594 a Luboš nastřílel parádních 597 bodů. Základ pro dobré umístění družstva byl na světě. Naši borci stříleli sice dobře, ale ostatní se také nenechali zahanbit. Rozřešení měla přinést 2. eliminace, kde čekal na svoji příležitost Tomáš. Velmi rychle a dobře střílelo i družstvo Francouzů. Napětí vzrůstalo s ubývajícím časem, kdy Francouzi již byli hotovi a Tomášovi zbývalo ještě 8 ran. Bylo jasné, že Tom musí nastřílet 597 a jediná devítka odsune naše družstvo z první pozice ( měli jsme již v součtu více středových desítek). On ale jistou a přesnou střelbou dovedl naše družstvo k první medaili a to hned ke zlaté.

Takový úspěch hned první den. Hlavou mi proběhlo ono známé, první vyhrání z kapsy…..

Následující den jsme vyrazili z hotelu v 7.30 a těšili se na závod v leže, do kterého se naštěstí na nečekaném posledním postupovém místě nominoval s dobrým výkonem 594 i Milan Mach.

Závod se už od začátku nevyvíjel pro Milana dobře a s 589 body se umístil na 22 místě. O přední umístění připravila Luboše série 4. chyb ve třetí položce. Ani tři stovky nastřílené nakonec mu nezajistily lepší, než 9. místo s 595 body. Poslední nadějí na zisk individuální medaile byl Tomáš. Začátek nebyl zrovna nejlepší, položky 98 a 99. Pak se do toho Tomáš, jak se říká obul a závod dokončil bezchybně. Vítězem se stal Němec Dietzsch s výkonem 598. Jak velké ale bylo naše zklamání, když se Tomáš zařadil na konečné 6. místo se shodným výsledkem jako druhý v pořadí. Za vše mohou opět středové desítky, říkal Tomáš. Bylo na něm vidět, že je pořádně naštvaný. Říkal jsem si, že by to ale mohlo kluky pozitivně motivovat.

Na odpoledním tréninku si vzali všichni standardní terčovnice a postupně si vyzkoušeli ve všech polohách těžkou spoušť s odporem 1.5 kg. Trochu mě trápí Tomášův problém s polohou stoje, který je zapříčiněn tím, že musel vloni podstoupit operaci zad, kvůli narůstajícím bolestem a měl v tréninku ve stoje téměř roční pauzu. Tom je ale bojovník a tréninkové manko dohání.

V disciplíně SVT 3 x 20 jsou naši borci již řadu let na světové špičce. Zlatá medaile z posledního ME ve Španělsku, je toho důkazem. Těšili jsme se, že tato náročná disciplína se opět bude pro naše družstvo vyvíjet dobře. Byl jsem zvědavý hlavně na výsledek Luboše Opelky, který dokáže v i s těžkou spouští dělat divy. V první eliminaci začali Luboš s Tomášem. V leže se dařilo lépe Tomášovi, nastřílel 200 bodů, ale ani Lubošových 197 nebylo špatných. Závod začíná, jak mi puškaři říkáme, až v poloze stoje. Bohužel se klukům nedařilo a pár hrubých chyb a málo desítek mělo za následek to, že ztráta na nejlepší se začala zvětšovat. Ani v poloze kleče nepředvedli střelbu, na kterou jsme u nich zvyklí. Lubošových 570 bylo pro mě zklamáním, snad jen Tomáš s 577 body podal dobrý družstevní výkon. Naše družstvo si nepřipravilo dobrou výchozí pozici pro třetího Milana. Ten se s výkonem 570 bodů přidal k nevýraznému výkonu Luboše a družstvo nakonec obsadilo 5. místo.

V Osijeku panovalo v těchto dnech velké teplo a rtuť teploměru se šplhala k 37 stupňům celsia. Takové teploty se stávají ve střeleckém oblečení nesnesitelné. Často dochází vlivem přehřátí ke ztrátě koncentrace. Nejen puškaři s tímto problémem často zápasí.

23.7. byl na programu od 9.00 hodin závod 3x20 jednotlivců. Na klukách bylo vidět, že je neúspěch z předešlého dne hodně mrzí.

Závod se začal vyvíjet v leže dobře, Tomáš nastřílel opět čistě, Luboš měl 2 devítky a Milan 4 devítky. Všichni jsme očekávali velké drama v poloze stoje.Tam je potřeba střílet okolo 190ti bodů. Nejlépe zvládl stojáka Milan 192, Luboš taky skvěle 191 a Tomáš se trochu potrápil na 186 bodů. V průběžném pořadí na tom nebyli naši střelci vůbec zle. Vše měl tedy rozhodnout klečák. Nejrychleji střílel Tomáš, který měl v první položce samé desítky a i druhou položku začal dobře. Po 16. ranách měl jen 2 devítky. Vypadalo to, že když dostřílí dobře, bude v medailích. Jenže končil 9,10,9,9 a bylo po nadějích. S výkonem 581 skončil na 8. místě. Tak špatný konec nikdo nečekal. Milan mezitím nastřílel 192 a s výsledkem 580 obsadil 10. pozici. V tu dobu Luboš teprve prováděl nástřel a už několikrát mu vynikající klečák vyhrál závod. Plni očekávání jsem sledovali, jak se mu bude dařit. V tu chvíli mohl ještě celý závod vyhrát. Zatím byl na průběžném prvním místě Nor Berg s výsledkem 586. To si mohl Luboš ještě dovolit tři devítky z dvaceti ran a měli by stejný výsledek. Rozhodovaly by opět středové desítky. Luboš nastřílel na začátku první položky tři devítky, ale na konci položky začal střílet doprostřed a vypadalo to, že si je jist. Střílel dobře až do patnácté rány. Následovala krátká pauza. Pak se ale stalo něco, co nečekal snad nikdo.

Posledních pět ran 9,10,9,9,9 a tento špatný konec odsunul Luboše nejen z prvního místa. Na průběžném druhém a třetím místě byli totiž dva Slovinci s 583 body. Se stejným nástřelem, ale s menším počtem desítek se Luboš zařadil na konečné čtvrté místo. Velká smůla tento den již podruhé. Že by pořekadlo, první vyhrání z kapsy vyhání opravdu platilo? Bylo vidět na všech, že ze sebe vydali vše a že jsou unaveni. Odpolední neoficiální trénink na 3 x 40 jsme raději vynechali a vyšetřený čas jsme věnovali regeneraci, které bylo po tak těžkém dni potřeba.

Dopoledne následujícího dne 24.7. jsme využili na oficielní trénink na 3 x 40 a odpoledne jsme opět sbírali síly na poslední a nejtěžší závod.

Druhý den, 25.7. se začal závod pro náš tým vyvíjet v leže dobře. V poloze stoje však Milan i Luboš zůstali vzadu za očekáváním a po stojáku se propadli v průběžném pořadí na konec výsledkové tabule. Ani střelba v kleče se jim nedařila a tak obsadily Luboš 18. místo s nástřelem 1153 a Milan skončil jako 22 s výsledkem 1145 bodů. Jen Tomáš svým velice solidním výsledkem 1166 a 10. místem dokázal držet krok s nejlepšími. Tento den se nejvíce dařilo Maďaru Sidimu, který nastřílel nový světový rekord 1184 bodů.

Dalo by se říci, že zisk pouze jediné družstevní medaile je ústupem ze slávy. Zároveň bychom ale neměli zapomenout, že kromě závodu 3x40 naši třístovkáři sahali v ostatních disciplínách po medailových umístěních a nebylo by dobré tuto disciplínu zatracovat. Příští rok se bude v německém Mnichově konat MS a naši hoši se opět pokusí připravit se co nejlépe a dokázat, že stále patří v třistametrové střelbě k nejlepším na světě.

v Plzni dne 27.7.09 trenér Milan Bakeš

Spolupracujeme