Naši nejlepší

ČESKÝ STŘELECKÝ SVAZ, z.s.

Mistrovství světa 1998

Zdroj: Vladislav Šaňák
Datum: (?)
e-mail: sanak@shooting.cz

Střelci měli opět po čtyřech letech svůj sportovní svátek. Oslavili jej v době od 16. do 29. července na olympijské střelnici ve španělské Barceloně. Oslava to byla po mnoha stránkách rekordní, vždyť k soutěžím 47. Mistrovství světa se přihlásilo 1776 závodníků z rovné stovky zemí. Doprovázelo je téměř 600 trenérů a dalších činovníků. Tím se tato soutěž stala nejpočetněji obsazenou akcí v historii střelectví. Na jak dlouho, to se asi dozvíme až ve Finsku, které nabídlo pořadatelství MS pro rok 2002.

Z informací UIT víme, že s nalezením pořadatele pro organizování letošního MS měla Světová střelecká federace problémy. Všem se asi ulevilo, když se Španělé tohoto úkolu ujali. My, kteří jsme byli přímými účastníky závodů, však musíme říci, že to udělali po španělsku. Co to znamená? Ještě den před soutěžemi na střelnici, která není běžně v provozu, nebylo patrné, že se bude konat světová soutěž. Uklízelo se, myla se okna, místo možného tréninku na brokové střelnici se sekala tráva. Co však bylo daleko horší, pořadatelé zajistili pro ubytování studentské koleje katalánské univerzity asi 10 km od střelnice, kde v pokojích nebyla klimatizace. Přitom v době konání MS se v Barceloně teploty pohybovaly nad 35 stupni Celsia. Mnozí střelci před závodem buď nespali vůbec, nebo jen velmi málo. Účastníci byli ubytováni v buňkách s kuchyňkou, obývacím pokojem a ložnicemi v různých blocích dvou dlouhých budov, přičemž nefungoval telefon a se sportovci nebylo žádné spojení. V pokojích jsme neměli ani televizi nebo alespoň rádio a tak jsme trávili večery společným povídáním, procházkami, nebo někteří posezením a poslechem hudby na prostranství mezi oběma bloky. Již v rámci objednávky ubytování jsme všem účastníkům zajistili polopenzi v domnění, že se jídlo bude podávat formou bufetu. Zklamání z reality bylo veliké, uváděný selfservis znamenal postavit se s tácem do fronty a u pultu odebrat jídlo, které ten den uvařili. Takováto úroveň ubytování a stravování by jistě nevadila někde při studentské brigádě, ale za 60 dolarů na den při vrcholné soutěži, to je opravdu silná káva. Mistrovství světa ve střelbě jsme přejmenovali na Mistrovství světa v odolnosti. Nicméně s danými podmínkami se museli vypořádat všichni, od nejúspěšnějších Číňanů až po jediného zástupce Chile. Olympijská střelnice, ve své době nejmodernější na světě, má omezenou kapacitu střeleckých stanovišť. Na padesátimetrovém polygonu se 60 stavy se musely střílet eliminační soutěže, v některých kategoriích až tři směny. Podobně tomu bylo i na klimatizované 10-ti metrové střelnici, kde se v ideálních podmínkách odehrávaly závody rovněž ve třech směnách. Nejjednodušší to měli střelci na BT, kde závod ubíhal na třech stavech rychle a ukázalo se, že by se mohly tyto soutěže odstřílet během několika dnů. Brokaři měli velké časové problémy odstřílet soutěž na třech stavech. Při rekordních počtech soutěžících začínaly např. závody v disciplíně Trap již v půl osmé ráno. Vcelku se však dá říci, že podmínky na všech střelnicích byly regulérní, na střelnicích 25 a 10 m mohlo být střílení dokonce požitkem.

Na každém mistrovství světa konaném jednou za čtyři roky se dosud vždy střílely všechny disciplíny UIT. Tentokrát poprvé tomu tak nebylo. Pořadatelé vynechali naši velmi úspěšnou disciplínu, střelbu na běžící terč na 50 metrů. Další nepochopitelnou věc udělali tím, že disciplíny na 300 m zařadili do programu MS před hlavní olympijské disciplíny, vzduchovku a malorážku. Stejně jako některé další výpravy i my jsme se po velkých diskusích rozhodli třístovku neobsadit. Protože právě na posledním MS 94 v Miláně byly tyto disciplíny velmi úspěšné, případné medaile z těchto soutěží nám letos v celkovém srovnání velmi chybí.

Pro zhodnocení výsledků jednotlivců i skupin disciplín bych se chtěl držet obvyklého postupu, ačkoliv časově střílely společně všechny kategorie. O brokových disciplínách a BT napíše hodnocení do příštího čísla manažer těchto disciplín Jan Dvořák.

Puškaři muži měli svou premiéru na MS ve vzduchové pušce. Již před soutěží jsme odhadovali, že v této disciplíně je jejich největší šance na přední umístění. V přípravě před Barcelonou prokazovali dobré výsledky. Vstupní závod na MS, střílený na elektroniku, ve kterém je díky světelné tabuli vidět každý zásah s průběžným znázorněním pořadí střelce, je však velmi náročný na psychickou odolnost. Náš první střelec, Milan Bakeš sice soutěž zvládl, ale jistě i on si představoval, že udělá více než dosažených 588 bodů. Podobně i druhý závodník v pořadí směn, Kůrka, jež Bakešův výsledek zopakoval. Milan Mach nastupoval ve třetí směně bez znalosti situace, avšak napjatě sledován. Bylo zřejmé, že pokud nastřílí dobrý výsledek, družstvo by mohlo skončit mezi nejlepšími a on by se mohl probojovat do finále. Milan bojoval, proti výsledku na letošním ME se zlepšil o 2 body. Poslední rána, kterou vystřelil trochu rychleji a byla to devítka, jej však stála postup do finále. Družstvo skončilo na výborném pátém místě a jak se později ukázalo, bylo to nejlepší umístění puškařů na MS. Následoval závod ve standardu 3×40, střílený ve dvou směnách. Eliminaci zvládl velmi dobře Bakeš, který se letos opírá o stabilní výsledky v poloze vkleče. Zklamáním byl výkon Bečváře, který po výborném začátku s 398 body vleže opět nezvládl stojáka

a s celkovým výsledkem 1148 bodů nepostoupil do závodu. Milan Mach bojoval ve druhé směně s větrem i sám se sebou, jeho dříve silná střelba vleže jej zklamala a po slabším výkonu 1143 se štěstím postoupil. Družstvo však skončilo až jedenácté. V hlavním závodě, plném pádů favoritů, Milan Bakeš potvrdil své postavení českého střelce číslo jedna v této disciplíně. Zúročil své letité zkušenosti, střílel soustředěně, trpělivě. Od postupu do finále jej dělil také jediný bod, když poslední ránou střelil 9,9. Mach po opětně slabším začátku vleže zvládl výtečně střelbu vstoje a celkových 1158 bodů jistě není neúspěch. Na závod vleže přijel specialista Novák, jež spolu s osvědčeným Bečvářem a úspěšným olympionikem Machem měli vytvořit konkurenceschopné družstvo. Jako naschvál však právě v tomto snad jediném dni z našeho pobytu v Barceloně hned od rána foukal silný vítr a na tom ztroskotalo mnoho dobrých střelců. Mach ani Novák nepostoupili a tak naše barvy v soutěži jednotlivců hájil jen Bečvář. Jeho výkon 593 v eliminaci za těžkých podmínek dával určité naděje. Bečvář střílel 55 ran skvěle, měl jedinou devítku a na světelné tabuli byl uváděn mezi prvními. Bohužel, v posledních pěti ranách střelil další tři devítky a do finále s 596 na konec nepostoupil. Poslední naděje puškařů na zisk kvalifikačního místa pro OH v Sydney zhasla. Pokud bychom porovnávali výsledky naší kdysi parádní disciplíny puškařů mužů s výkony na posledním MS 94, musíme konstatovat pokles. Tenkrát jsme získali stříbro za družstvo ve vzduchovce, Kůrkovu zlatou v LM 3×40 a družstvo bylo bronzové. V týmové soutěži vyměnil Kůrku Mach a při zhoršení Bečváře jej ještě nenahradil. Pokud jsme mohli být spokojeni s dosaženým umístěním jednotlivců puškařů i družstva ve VzPu, starty žen puškařek byly naprostým zklamáním. V závodě vleže se

z eliminace prostřílela jen Ringelhánová, nedokázala však v soutěži svůj solidní výkon zopakovat, družstvo skončilo jedenácté. Ve standardu se podařilo postoupit jen Zachařové, když v eliminaci předvedly Číňanky výkony okolo 590 bodů. Za nejméně zdařilý lze označit start našich puškařek ve vzduchovce, umístění jednotlivkyň od 61. do 101. místa (Ringelhánová) a družstvo na 24. místě hraničí s fiaskem. Nic na tom nemění skutečnost, že Ringelhánové platil účast sponzor. Více se čekalo i od Vasilevové, výkony z domácího prostředí nedokázala zopakovat. Doufejme, že přechodem Šimkové do kategorie žen a případně návratem Nedvědové by se situace mohla zlepšit a že se ženy také pokusí vybojovat si účast na OH, ačkoli to vypadá dnes nereálně.

Juniorská kategorie byla zastoupena jenom Motákem a Frantalem. Jaroslav Moták startoval vleže, probojoval se do hlavní soutěže, kde se mu však nedařilo. Ve vzduchové pušce závod nedokončil ze zdravotních důvodů. Tomáš Frantal měl mít teoreticky větší naděje ve VzPu, dařilo se mu však velmi dobře v LM 3×40 a skončil na pěkném 11. místě. Až dokáže nastřílet vyrovnaně všechny tři polohy, může patřit mezi nejlepší. Rozhodně je naší největší současnou nadějí.

Juniorky v puškových disciplínách zúročily své úsilí o dosažení úspěchu na vrcholné soutěži. Začalo to v závodě vleže, který se konal za větrného počasí v netypických odpoledních hodinách. Tamara Šimková rozjela závod skvěle, po třiceti ranách byla se dvěma ztrátami suverénně v čele soutěže. Ještě i po dalších dvou slabších položkách vedla, potřebovala udělat 98 bodů a vyhrála by ona i družstvo. Mezitím se však změnil vítr, Tamara se dostala do časové tísně a položka 94 znamenala konec nadějí. Bylo z toho osmé místo v jednotlivcích a 4. družstva, tedy dobrý výsledek. Ve vzduchové pušce se děvčatům nedařilo, ačkoliv zejména Hrdličková tuto disciplínu určitě umí. Nejlepší byla opět Šimková s 389 body na 12. místě. Úspěch přišel ve standardu. Tamara rozjela závod nejlépe ze všech účastnic, nastřílela 198 vleže. Ve stoje přidala solidních 186 a vše záviselo na tom, jak zvládne klečáka. Začala položkou 95 a potřebovala se ještě zlepšit. Pro nás, kteří jsme závod sledovali a měli informace o průběžných výsledcích, to bylo skutečné drama. Volali jsme střeleckého pánaboha, zvláště když jsme věděli, že Tamara potřebuje na vítězství 2 poslední rány desítky. Ztratila však bod a skončila třetí, stejným výsledkem, jako dvě německé střelkyně před ní. Radost ze dvou medailí byla veliká. Šimková na MS znovu potvrdila, že je závodníkem do velkých soutěží a těžkých podmínek. Nezklamala ani Zuzana Driemerová, pro kterou byl start na MS prvním velkým závodem. Hrdličkové se povedlo nastřílet ve stoje, ale s výsledky vleže ani ve VzPu jistě spokojená nebude.

Pistoláři začali svůj seriál závodů na MS soutěží ve velkorážní pistoli. Jasanského, který neměl před odjezdem na MS potřebnou formu, zastoupil střílející trenér Šafránek. A vedl si skvěle, byl z našich střelců nakonec nejlepší. Nezklamal ani Skupa, jež nastřílel výborný výkon do družstva. Očekávání však nesplnil Pletánek, jenž s 570 body zůstal 17 bodů za svým výsledkem z VC Kooperativy těsně před odjezdem na MS. Umístění družstva na 8. příčce nebylo v konkurenci 22 týmů špatné, ale pistoláři jistě uvažovali o lepším výsledku. Ve standardní pistoli opět potvrdili Jirkal i Skupa svou dobrou výkonnost a spolehlivost na velkých soutěžích, bohužel družstvo zůstalo opět bez medaile na čtvrtém místě, jen o 4 body. Mezi jeden z největších úspěchů pistolářů v historii MS bych zařadil 4. místo družstva v olympijské disciplíně, libovolné pistoli. Výkony Tenka a Jirkala znamenaly bezproblémový postup z eliminace do soutěže. Mimo zůstal opět jen Pletánek s 544 body. V závodě jednotlivců Martin Tenk figuroval po třiceti ranách s průměrem 95 bodů mezi nejlepšími. V druhé části se dopustil několika chyb a přesto, že končil sérií desítek, jeho výkon 563 zůstal v rámci tradice našich nejlepších střelců na MS o jeden bod za finále. Jirkala postihla krize v prostřední části závodu, jeho výkon však není zklamáním. Ukazuje se, že máme několik vyzrálých střelců pistolářů, na které je možné se při vrcholných soutěžích spolehnout (Tenk, Jirkal,

Skupa). Je však třeba hledat dál, aby se dobré výsledky mohly projevit i umístěním družstva na stupních vítězů.

Výpravu pistolářů doplnily dvě juniorky, Hyková a Piecuchová. Ukázalo se, že obě mohly mít šance prosadit se mezi medailisty, pokud by dokázaly nastřílet alespoň svoje běžné výsledky. Ve VzPi byla lepší Veronika Piecuchová, kterou dělily od umístění v elitní osmičce jen 3 body. Zkušenější a starší Hyková byla naopak lepší ve SP UIT, kde můžeme její umístění na 7. příčce považovat za vynikající. Přesto však platí, že jen 568 stačilo na to stát se mistryní světa. A to Petra umí. Taková šance se již nebude opakovat. Věříme, že obě děvčata využijí získané zkušenosti v dalších vrcholných soutěžích.

Celkem naše výprava na MS 98 v Barceloně získala 5 medailí. V porovnání s Milánem 1994, kde medailí bylo 21, se to zdá být málo. Je však třeba mít na paměti, že většina z nich byla v BT na 50m (7) a VT na 300 m (4). Z toho vyplývá, že ve srovnatelných disciplínách jsme získali asi polovinu předních umístění. Další nepříjemnou skutečností je, že nebylo získáno žádné kvalifikační místo pro účast na OH 2000. Je to dáno mimo jiné tím, že do střelectví nepřichází nová krev, ale souvislostí a dalších příčin je celá řada. Dosažené výsledky budou podrobeny důkladnému posouzení a my všichni zainteresovaní se budeme snažit hledat cestu k tomu, aby se české střelecví opět vrátilo na vyšší pozice ve světě, než je současné patnácté místo podle zisku medailí.

Spolupracujeme