Naši nejlepší

ČESKÝ STŘELECKÝ SVAZ, z.s.

Račanský opět mezi nejlepšími

Zdroj: Vladislav Šaňák
Datum: (?)
e-mail: sanak@shooting.cz

Mistrovství Evropy ve střelbě ze vzduchových zbraní se uskutečnilo ve dnech 9. až 16. března v jedné ze tří pobaltských republik, v hlavním městě Estonska, Tallinnu. Evropská střelecká federace sice původně chtěla svěřit pořádání této vrcholné akce zimní sezóny Bulharsku, avšak po protestech účastníků ME 96 juniorů v Sofii se rozhodla najít nového organizátora. To už ovšem zbývalo na zajištění soutěže málo času, žádná ze střelecky silných zemí neměla o pořadatelství zájem a tak se zdálo, že se mistrovství snad ani neuskuteční. Začátkem letošního roku se objevila zpráva, že se závod bude konat ve výše uvedeném, trochu pozdním termínu. Tato novinka způsobila rozpaky, vypadalo to, že ESC by přidělila pořadatelství kamkoliv. Estonci nás však mile překvapili. Všechno zvládli velice dobře, počínaje rychlou komunikací s jednotlivými federacemi až po organizaci soutěží a celého pobytu všech účastníků. Jedinou vadou na kráse byla vysoká cena za ubytování a stravování a samozřejmě drahá letecká doprava.

Právě tyto poslední okolnosti výrazně ovlivnily složení české výpravy. Finanční situace nás nutí důsledně dodržovat schválený rozpočet, což v tomto případě znamenalo pečlivě zvažovat obsazení jednotlivých disciplín. Komise pro řízení reprezentace se shodla v názoru, že ME se zúčastní střelci, kteří mají naději na individuální úspěch (platí to zejména u disciplíny BT) a dále závodníci, kteří střílí vzduchovou pušku resp. pistoli relativně dobře, ale ještě větší naději na zisk kvalifikačního místa mají ve střelbě na 50 metrů. Účast na ME se tak pro ně stala součástí přípravy na starty ve světových pohárech a Mistrovství světa, kde již bude možné, na rozdíl od Tallinnu, získat QP pro OH v Sydney. Trochu do pozadí ustoupila potřeba dát více příležitostí střelcům v juniorských kategoriích, pro které by jistě účast na ME byla cennou školou. Ti nejlepší však v Tallinnu startovali a vesměs si vedli velmi dobře.

Naši závodníci přijížděli do hlavního města Estonska po skupinách na tři části tak, aby nemuseli na svůj jediný start několik dnů čekat. Ačkoliv cestovali letadlem, strávili na cestě celý den, protože museli na spojení čekat 6 hodin

v Kodani. Současně prodělali určitý teplotní šok, zatímco u nás se teplota v době před odjezdem pohybovala vysoko nad nulou, v Tallinnu bylo ráno mínus 12 stupňů. To všechno spolu s chřipkovou epidemií způsobilo, že někteří střelci onemocněli hned po příjezdu, jiní v průběhu soutěží a další po ME doma. Nejvíce postižena byla naše nejúspěšnější disciplína, běžící terč. Zvláště Luboš Račanský bude asi mít toto mistrovství dlouho v paměti. Jeho závodění bylo spojeno s několika dramaty. První horor prožil s Mirkem Janušem na letišti v Praze, když nemohli nastoupit do letadla, protože v důsledku informačního šumu neměli cestovní pasy. Naštěstí mohli odletět do Kodaně dalším letadlem a stihli spoj do Tallinnu. Druhá nepříjemnost spočívala v tom, že Luboš již večer po příjezdu dostal chřipku, kterou už měla celá jeho rodina. Do třetice objevil při začátku tréninku, odpoledne před závodem, že má zlomenou pažbu. Technici od firmy mu sice pažbu ihned slepili, ale muselo se čekat 12 hodin, než lepidlo ztuhne. Takže na ME vůbec netrénoval. Takto psychicky povzbuzeni nastupovali naši nejlepší střelci na BT do závodu 30+30, který je olympijskou disciplínou. Po první části, pomalých bězích, neměli příliš důvodů k radosti. Račanský byl jako nejlepší z našich dvanáctý a družstvo ztrácelo několik bodů na medailové místo. Rychlé běhy se střílely téhož dne odpoledne. A právě zde náš medailista z Barcelony dokázal fenomenálně zastřílet. Výsledek 292 na rychlé, o tři body více než v pomalých, jej posunul na první místo v soutěži s náskokem čtyř bodů! Současně vytáhl i umístění družstva na stříbrnou medaili! Finále se mu již tak nepovedlo, nezbývaly mu síly. Zůstal druhý, což je samozřejmě jeho fantastický úspěch. Miroslav Januš měl za sebou období více než jednoho roku, kdy ve významných soutěžích nebyl poražen. Samozřejmě, že patřil k favoritům závodu. Jak to už ale ve sportu bývá, mohou mít i ti nejlepší špatný den. Mirek si svůj nezdar vybral v Tallinnu, věříme však, že se jeho schopnosti uplatní v boji o kvalifikační místa pro OH a hlavně na mistrovství světa. Třetí do družstva, Miroslav Lízal při svém prvním startu na ME v kategorii mužů nezklamal. Jediný zástupce juniorů, Velíšek, si vytvořil osobní rekord a tak musíme i jeho umístění, byť se nedostal do finále, ocenit. V následující disciplíně, mixu, družstvo mužů skončilo páté, do značné míry postižené nachlazením.

V pistolových disciplínách nás reprezentovalo družstvo mužů a juniorka Petra Hyková. Ta nás potěšila jak výsledkem, který patří k jejím nejlepším v této disciplíně, ale také svým zralým projevem. Škoda jediné hrubé chyby při finále, mohla skončit ještě lépe, než je dosažené šesté místo. Od mužů nebylo možné čekat zázraky, spíše se očekávalo, zda budou schopni zopakovat některý ze svých lepších domácích výsledků. Bohužel v atmosféře velkého závodu se jim nedařilo. Podle mého názoru však není možné zlomit nad touto disciplínou hůl, vždyť např. vloni bojovali na ME v libovolné pistoli o medaili. Jednotliví střelci by ani neměli ztrácet chuť dál se vzduchovku učit. V průběhu sezony přece dokázali jistou konkurenceschopnost, např. postupem do finále v Mnichově i výsledky přes 580 bodů.

Skupina puškařů byla nejpočetnější, poslali jsme družstvo mužů, žen a juniorku Šimkovou. V původním návrhu byl ještě

i junior Moták, v účasti mu však zabránilo onemocnění. Soutěž mužů byla velmi dramatická, střílelo se ve dvou směnách

a tak se průběžně počítaly výsledky jednotlivců i týmů. K naší radosti bylo české družstvo ve hře o medaili, podobně jako střelci několika dalších států. Postupně situace vykrystalizovala tak, že zůstali už jen dva kandidáti na bronz, Rakousko a my. Záleželo jen na tom, čí střelec udělá ve druhé směně vyšší výsledek a ten stát získá třetí místo. Shodou okolností oba aktéři tohoto napínavého duelu, Mach a Farnik, stříleli vedle sebe a byli tedy ostře sledováni. Šťastnější byli nakonec Rakušané, ale naši se nemusí ani za čtvrté místo stydět. Naopak trochu štěstí se na nás usmálo v podobě postupu Milana Bakeše mezi osm nejlepších, což je určitě úspěch, který nezastíní ani jeho slabší střelba ve finále. Na tom, jak dovede být střelba nespravedlivá, jsme se shodli při hodnocení výsledku Petra Kůrky. Co ten všechno udělal pro úspěch na ME... Vložená práce se ale také jistě projeví v průběhu této důležité sezóny. Mezi ženami příjemně překvapila svým postupem do finále Jana Vasilevová. Přesně před rokem jsme se od bulharského funkcionáře dozvěděli, že se k nám do České republiky se svou rodinou přestěhovala střelkyně, která reprezentovala Bulharsko na ME 93 v Brně. Její maminka je Češka a tak Jana je českou občankou. Navázali jsme s ní okamžitě kontakt a zjistili, že má o střelbu zájem. Ačkoliv několik let nestřílela, během jednoho roku se vrátila na svou bývalou výkonnost. Mimořádnou zásluhu o její návrat má vedoucí střediska SKP a státní trenér Baroch, který dokázal v krátké době vyřešit možnosti tréninku, střeleckého vybavení i ubytování závodnice. Marcela Zachařová, která byla po určitou část sezóny nemocná, také svým výkonem nezklamala, i když se od ní asi očekávalo více. Startovala na svém třetím ME, byla ve finále SP, je držitelkou čs. rekorduĽ Snad příště. Nedařilo se naší nejzkušenější, Bílkové. Škoda, medaile družstva byla tak blízko. Juniorka Šimková svými výkony v průběhu sezóny porážela i ženy. Po lednové Velké ceně Plzně se však její výsledky ustálily na průměru a stejně to dopadlo i v Tallinnu. Věříme, že bude se svým trenérem Tobiáškem schopna důkladně analyzovat celou zimní přípravu a vrátí se mezi nejlepší. Vždyť ji čeká start na mistrovství světa a uvažovalo se i o tom, že pomůže ženám v boji o QP.

Celkově získala naše patnáctičlenná výprava na Mistrovství Evropy dvě stříbrné medaile. Je to méně než vloni, kde se mimořádně dařilo střelcům na BT. Jejich letošní výsledky byly ovlivněny popsanými okolnostmi a také tím, že v současné době nemáme silné družstvo juniorů. Mladí nám však chybějí ve všech disciplínách. Myslím, že postup do finále ve třech ze čtyř námi obsazených olympijských disciplín a umístění družstev na druhém, dvakrát čtvrtém a pátém místě není neúspěch. Věřme, že nastává obrat k lepšímu a že budeme i ve střelbě ze vzduchových zbraní patřit na Mistrovství světa

k nejlepším.

Spolupracujeme