Z deníčku vedoucí střeleckého týmu na olympiádě
Vedoucí střeleckého týmu na OH v Paříži, Lucie Veverková, sdílí zákulisní informace ze střelnice v Châteauroux a střelecké olympijské vesnice po celou dobu OH.
Co všechno znamená organizovat olympiádu za české střelce, jaké radosti a strasti se musí řešit? Čtěte dál, přinášíme jedinečné "behind the scenes" informace, které se opravdu nikde jinde nedočtete! Bohužel s Vámi nemůžeme sdílet fotky z olympijského prostředí (spadají pod přísná olympijská mediální pravidla), o to ale zábavnější a prodrobnější příběhy jsou.
25. 7. 2024 - technická porada a vlajky na stožárech
"Dnes od 14h00 máme ve finálové hale technickou poradu, kde jsou obvykle představeni ředitel soutěže, zástupci organizačního výboru, členové jury a rozhodčích, a hlavně a především jsou sděleny důležité informace k závodům, ale i k ubytování, transportu atd. Tady nepředpokládám žádná oznámení o změnách pravidel, což se někdy stávalo na světových pohárech, ale stopro přijdou informace o dopravě na zítřejší zahajovací ceremoniál (už je to za dveřmi🙂) a také vášnivou diskuzi o tom, co všechno nefunguje (především shuttle busy, ze včerejška mám pěknou ilustrační historku, kterou jsem chtěla popsat, ale nebyl čas🙄).
Vyrazila jsem finálovku ohlédnout v předstihu, abych věděla, kam jít, a zrovna jsem se nachomýtla k cvičnému medailovému ceremoniálu. Doufám, že ho zažijeme i s naší vlajkou na stěžních🙏🏻✊🏻🍀 V předsálí to voní novotou a zatím tu bylo pusto a prázdno. Nahnali sem nějaké dobrovolníky, aby si vyzkoušeli role vítězů. A k tomu čestnou stráž k vlajkám, které opravdu tradičně vytahují na stožáry - super odkaz k VIII. Olympijským hrám v Paříži 1924 před 100 lety👍🏻 Stožáry jinak už mají snad jen v Káhiře, kde jsou některé trochu nakřivo a vůbec takové postavené po egyptsku. Na ostatních akcích snad všude jinde už vlají vlajky promítané na obrazovku. Toto provedení se mi ale líbí, musím říct😊
Stahují se a skládají ručně. A stupně vítězů mají vzor a tvar úpatí Eiffelovky."
22. 7. 2024 - přílet Jirky Přívratského, ubytování, jídlo a olympijské kondomy
"Naposledy jsem referovala o našem příjezdu, mezitím uplynul další den a dnes se měl náš team rozšířit o puškaře Jirku Přívratského a trenéra Luboše Opelku. Z Prahy tentokrát odletěli prakticky načas a zrovna tak i v časové toleranci přistáli v Paříži (14h35 místo 14h25 - krása). Podle jejich zpráv šlo všechno - vyzvednutí zavazadel, procedura se zbraněmi, validace akreditací - hladce, tak jsme doufali, že se konečně už vše ustálilo, pořadatelé se postupně naučili fungovat a Luboš s Jirkou stihnou i večeři, kterou můžeme využít až do 23h00. Z pařížského letiště CDG to je do místa našeho ubytování 299km.
Kluci měli odjíždět v transferu v 17h00, ale když od nich ještě ani v půl šesté nepřišla zpráva, že by vyjeli, začalo to být dost znepokojující. Nakonec jim prý sdělili, že transfer v 17h00 vůbec nepojede a musí počkat na ten poslední ve 22h00. Začali jsme se Zbyňkem organizovat přespání v olympijské vesnici v Paříži s tím, že ráno do Châtearoux přijedou vlakem. Nakonec se ale Jirka s Lubošem rozhodli přeci jen vyčkat a odjet v těch deset....
Další čekání na zprávu, že vyrazili. Ve 22h43 jim píšu, že snad už sedí v buse. Ve 22h48 konečně zpráva, že transferový bus přijel a nastupují🙏🏻 Tak tu teď na ně čekám a doufám, že je už cestou nepotká žádná další komplikace. Od přistání na letišti do předpokládaného příjezdu sem to tím pádem bude skoro 12 hodin!!! Za tu dobu jsme my ujeli celou štreku z Prahy do Châteauroux! Znovu vidím, jak bylo skvělé rozhodnutí vzít auto a přijet si svobodně a nezávisle až na místo🙃
Jirka s Lubošem vystoupili z busu ve 3h10 ráno u brány vesnice, následoval sken a průchod rentgeny, to samé pro zavazadla (tam se jim nezdála Jirkova masážní pistole, takže sekuriťáci otevírali tašku) a konečně ve 3h30 se za nimi zaklapli dveře pokojů a dostali se do postele. Od přistání v Paříži uplynulo neuvěřitelných 13 hodin! Ale prý jeden náš jachtař čekal v Mnichově na navazující let do Marseille (jachtařské soutěže probíhají totiž v Marseille) až do druhého dne🤪
Bydlení na olympiádě se vždycky říká "olympijská vesnice" a já jsem dřív měla představu, že jsou to na nějakém místě postavené domečky (hodně domečků) a k tomu velká budova s jídelnou a klubovnou a sem tam nějaké hřiště. Prostě jako takový tábor, kam na dobu OH nastěhují sportovce, oni tam společně bydlí a tráví volný čas, když zrovna nezávodí😇 Už jsem ale pochopila, že "olympijská vesnice" je úplně cokoliv, kde při OH bydlí hromadně sportovci. Teď v Paříži je prý krásná vesnice. Snad se do ní také nějaký den dostanu😉 V našem případě Châteauroux jsou ale vesnice hned tři😃
Ta největší se jmenuje PESI, jsou to bývalá kasárna a nachází se asi 10-15 min chůze od střelnice. Chodíme tam na obědy, jídelna je výborná, ale na vstupu jsou hodně přísná bezpečnostní opatření. Ta nejmenší se jmenuje La Chapelle, je to asi ve skutečnosti hotel, bydlí tam snad jen team Japonska, Austrálie a ještě někdo, kdo, jsem zapomněla. Ještě jsem tam nebyla, ale pokoje jsou prý moc hezké, nicméně snídaně jsou dost mizerné a ani tam nemají možnost dalšího stravování (kam chodí se musím ještě zeptat). Bezpečnostní opatření také samozřejmě mají, ale na první pohled ne až tak velká, protože kolem nich nemají vůbec zavřené ulice, policajti hlídají víceméně jen před vchodem.
Prostřední se jmenuje Blaise Pascal (BP) a je to škola - lyceum - s internátem. Tam bydlíme my, Slováci, USA, Polsko, Gruzie, Moldávie, Salvador, Srbsko, Korea a určitě ještě někdo další. Snídaně jsou výborné a v jídelně dělají i obědy a večeře (v PESI jsou lepší, ale u nás se dá také vybrat😋). Bezpečnostní opatření máme také poměrně dost přísná včetně zavřených ulic s policejní hlídkou okolo. Specifikem našeho ubytování jsou společné záchody a sprchy na chodbě pro víc pokojů. Když se tahle informace dlouho před OH dostala ven, spousta jedinců i celých teamů z toho byla zděšená😅
Na našem patře je také herna s pingpongový stolem, fotbálkem a tak. V mezipatře taková zóna, kde by se dalo koukat na TV, kdyby fungovala, ale dá se tu relaxovat, uvařit si kafe, čaj, vzít si ovoce nebo müsli tyčinku. Pokojíky jsou takové studentské jako na koleji😊 Výhodou je, že mají umyvadlo, takže s čištěním zubů do společné koupelny nemusím. A slavné společné sprchy😁 První a poslední jsou největší a tolik to necáká na odložené věci.
Legendami opředené jsou olympijské kondomy. Narozdíl od pařížské vesnice jich tu není neomezený příděl, každý měl na nočním stolku dva😂😂 Zkusila jsem je schovat do tašky, jestli mi je doplní ... dneska chodila paní uklízečka měnit ručníky a povlečení (chodí jednou za 4 dny, ale nevím, od kdy se to počítá) ... nic mi nedoplnila🤷🏻♀️"
20. 7. 2024 - Jak se skeetaři neodletět na OH
"Je tu vrchol celého normálně čtyřletého, ale kvůli covidu nyní tříletého, období snažení. Je tu Olympiáda! Strašně moc jsem si přála na ni jet. A najednou je to pravda a je tu vážně den odletu....v 10h00 sraz na letišti v Praze, ve 12h35 odlet linkou Air France. V první odletové skupině sportovci Barča Šumová a Kuba Tomeček (oba skeet), jejich trenér Břéťa Doleček, fyzioterapeut Libor Dobšák a já.
Ještě než jsem došla do metra cestou na letiště, pípla mi SMS: Your flight AF1383 PRG-CDG on 07/19 has been cancelled. Our apologies. We are seeking a solution and will contact you soon. Or you can choose an alternative solution yourself on https://wwws.airfrance.fr/s/
Takže hned spousta telefonátů, co s tím. Kuba s Břéťou z Brna už byli skoro u Prahy, Bára také, Libor už na letišti. Prozatimní dohoda jasná, všichni se tam i s paní z ČOV sejdeme a rozhodneme, co dál.
Tak jsme se na letišti pěkně všichni sešli, abychom vyčkali na náš spoj. A kdy, že to jede? Za chvíli. Už je tu. Tak nasadat a jedeeem. Jo, akorát, že autem.
Jj, nakonec po zvážení všech variant, nám vyšlo nejlépe vyrazit co nejdříve autem. Air France nás automaticky přebukovala na večerní let v 19h55. Nikde ale nebyla záruka, že opravdu poletí. A i kdyby letělo, dostaneme se do Paříže v deset večer. Minimálně hodinu, spíš víc, bychom museli počítat na všechny vstupní procedury. A my jsme se ještě potřebovali dostat do cca 250 km vzdáleného Châteauroux. Poslední transport od pořadatele byl hlášen v deset večer, takže bez šance. Martin Doktor (vedoucí výpravy ČOV) by nás nechal přespat v pařížské olympijské vesnici, ale tam nesmíme se zbraněmi🤪 Kuba nabízel sehnat soukromé letadlo. Volal pilotovi a prý za 100 000 Kč. Ale kde přistát a jak se dopravit dál?
Varianta auto byla v tu chvíli nejlepší možná volba a i teď zpětně vidím, že tomu tak opravdu bylo.
Břéťa, Kuba a Bára jsou z Olympu (Centrum sportu Ministerstva vnitra) a povedlo se jim celkem bleskurychle zajistit, že nám poslali řidiče s velkým autem, do kterého jsme se vešli i se zavazadly. Já jsem zavolala do Plzně, jestli je volné velké svazové auto a mohli jsme vyrazit. V Plzni na střelnici jsme jen přeskládali věci do svazoveho Peugeota a naše road party mohla začít. Velký dík patří Milanovi Machovi za rychlou přípravu auta a Františkovi Smetanovi, který nám starostlivě poskytl proviant na cestu.
Cesta až na nějaké zácpy v Německu fajn ubíhala, v půl druhé v noci jsme už vystupovali před naším ubytováním a zdravili se se Zbyňkem Kuželem - zástupcem ČOV - s nímž jsme celou cestu ladili, jak to vlastně bude, až dorazíme. A nakonec to stejně bylo jinak🤣"
Co všechno znamená organizovat olympiádu za české střelce, jaké radosti a strasti se musí řešit? Čtěte dál, přinášíme jedinečné "behind the scenes" informace, které se opravdu nikde jinde nedočtete! Bohužel s Vámi nemůžeme sdílet fotky z olympijského prostředí (spadají pod přísná olympijská mediální pravidla), o to ale zábavnější a prodrobnější příběhy jsou.
25. 7. 2024 - technická porada a vlajky na stožárech
"Dnes od 14h00 máme ve finálové hale technickou poradu, kde jsou obvykle představeni ředitel soutěže, zástupci organizačního výboru, členové jury a rozhodčích, a hlavně a především jsou sděleny důležité informace k závodům, ale i k ubytování, transportu atd. Tady nepředpokládám žádná oznámení o změnách pravidel, což se někdy stávalo na světových pohárech, ale stopro přijdou informace o dopravě na zítřejší zahajovací ceremoniál (už je to za dveřmi🙂) a také vášnivou diskuzi o tom, co všechno nefunguje (především shuttle busy, ze včerejška mám pěknou ilustrační historku, kterou jsem chtěla popsat, ale nebyl čas🙄).
Vyrazila jsem finálovku ohlédnout v předstihu, abych věděla, kam jít, a zrovna jsem se nachomýtla k cvičnému medailovému ceremoniálu. Doufám, že ho zažijeme i s naší vlajkou na stěžních🙏🏻✊🏻🍀 V předsálí to voní novotou a zatím tu bylo pusto a prázdno. Nahnali sem nějaké dobrovolníky, aby si vyzkoušeli role vítězů. A k tomu čestnou stráž k vlajkám, které opravdu tradičně vytahují na stožáry - super odkaz k VIII. Olympijským hrám v Paříži 1924 před 100 lety👍🏻 Stožáry jinak už mají snad jen v Káhiře, kde jsou některé trochu nakřivo a vůbec takové postavené po egyptsku. Na ostatních akcích snad všude jinde už vlají vlajky promítané na obrazovku. Toto provedení se mi ale líbí, musím říct😊
Stahují se a skládají ručně. A stupně vítězů mají vzor a tvar úpatí Eiffelovky."
22. 7. 2024 - přílet Jirky Přívratského, ubytování, jídlo a olympijské kondomy
"Naposledy jsem referovala o našem příjezdu, mezitím uplynul další den a dnes se měl náš team rozšířit o puškaře Jirku Přívratského a trenéra Luboše Opelku. Z Prahy tentokrát odletěli prakticky načas a zrovna tak i v časové toleranci přistáli v Paříži (14h35 místo 14h25 - krása). Podle jejich zpráv šlo všechno - vyzvednutí zavazadel, procedura se zbraněmi, validace akreditací - hladce, tak jsme doufali, že se konečně už vše ustálilo, pořadatelé se postupně naučili fungovat a Luboš s Jirkou stihnou i večeři, kterou můžeme využít až do 23h00. Z pařížského letiště CDG to je do místa našeho ubytování 299km.
Kluci měli odjíždět v transferu v 17h00, ale když od nich ještě ani v půl šesté nepřišla zpráva, že by vyjeli, začalo to být dost znepokojující. Nakonec jim prý sdělili, že transfer v 17h00 vůbec nepojede a musí počkat na ten poslední ve 22h00. Začali jsme se Zbyňkem organizovat přespání v olympijské vesnici v Paříži s tím, že ráno do Châtearoux přijedou vlakem. Nakonec se ale Jirka s Lubošem rozhodli přeci jen vyčkat a odjet v těch deset....
Další čekání na zprávu, že vyrazili. Ve 22h43 jim píšu, že snad už sedí v buse. Ve 22h48 konečně zpráva, že transferový bus přijel a nastupují🙏🏻 Tak tu teď na ně čekám a doufám, že je už cestou nepotká žádná další komplikace. Od přistání na letišti do předpokládaného příjezdu sem to tím pádem bude skoro 12 hodin!!! Za tu dobu jsme my ujeli celou štreku z Prahy do Châteauroux! Znovu vidím, jak bylo skvělé rozhodnutí vzít auto a přijet si svobodně a nezávisle až na místo🙃
Jirka s Lubošem vystoupili z busu ve 3h10 ráno u brány vesnice, následoval sken a průchod rentgeny, to samé pro zavazadla (tam se jim nezdála Jirkova masážní pistole, takže sekuriťáci otevírali tašku) a konečně ve 3h30 se za nimi zaklapli dveře pokojů a dostali se do postele. Od přistání v Paříži uplynulo neuvěřitelných 13 hodin! Ale prý jeden náš jachtař čekal v Mnichově na navazující let do Marseille (jachtařské soutěže probíhají totiž v Marseille) až do druhého dne🤪
Bydlení na olympiádě se vždycky říká "olympijská vesnice" a já jsem dřív měla představu, že jsou to na nějakém místě postavené domečky (hodně domečků) a k tomu velká budova s jídelnou a klubovnou a sem tam nějaké hřiště. Prostě jako takový tábor, kam na dobu OH nastěhují sportovce, oni tam společně bydlí a tráví volný čas, když zrovna nezávodí😇 Už jsem ale pochopila, že "olympijská vesnice" je úplně cokoliv, kde při OH bydlí hromadně sportovci. Teď v Paříži je prý krásná vesnice. Snad se do ní také nějaký den dostanu😉 V našem případě Châteauroux jsou ale vesnice hned tři😃
Ta největší se jmenuje PESI, jsou to bývalá kasárna a nachází se asi 10-15 min chůze od střelnice. Chodíme tam na obědy, jídelna je výborná, ale na vstupu jsou hodně přísná bezpečnostní opatření. Ta nejmenší se jmenuje La Chapelle, je to asi ve skutečnosti hotel, bydlí tam snad jen team Japonska, Austrálie a ještě někdo, kdo, jsem zapomněla. Ještě jsem tam nebyla, ale pokoje jsou prý moc hezké, nicméně snídaně jsou dost mizerné a ani tam nemají možnost dalšího stravování (kam chodí se musím ještě zeptat). Bezpečnostní opatření také samozřejmě mají, ale na první pohled ne až tak velká, protože kolem nich nemají vůbec zavřené ulice, policajti hlídají víceméně jen před vchodem.
Prostřední se jmenuje Blaise Pascal (BP) a je to škola - lyceum - s internátem. Tam bydlíme my, Slováci, USA, Polsko, Gruzie, Moldávie, Salvador, Srbsko, Korea a určitě ještě někdo další. Snídaně jsou výborné a v jídelně dělají i obědy a večeře (v PESI jsou lepší, ale u nás se dá také vybrat😋). Bezpečnostní opatření máme také poměrně dost přísná včetně zavřených ulic s policejní hlídkou okolo. Specifikem našeho ubytování jsou společné záchody a sprchy na chodbě pro víc pokojů. Když se tahle informace dlouho před OH dostala ven, spousta jedinců i celých teamů z toho byla zděšená😅
Na našem patře je také herna s pingpongový stolem, fotbálkem a tak. V mezipatře taková zóna, kde by se dalo koukat na TV, kdyby fungovala, ale dá se tu relaxovat, uvařit si kafe, čaj, vzít si ovoce nebo müsli tyčinku. Pokojíky jsou takové studentské jako na koleji😊 Výhodou je, že mají umyvadlo, takže s čištěním zubů do společné koupelny nemusím. A slavné společné sprchy😁 První a poslední jsou největší a tolik to necáká na odložené věci.
Legendami opředené jsou olympijské kondomy. Narozdíl od pařížské vesnice jich tu není neomezený příděl, každý měl na nočním stolku dva😂😂 Zkusila jsem je schovat do tašky, jestli mi je doplní ... dneska chodila paní uklízečka měnit ručníky a povlečení (chodí jednou za 4 dny, ale nevím, od kdy se to počítá) ... nic mi nedoplnila🤷🏻♀️"
20. 7. 2024 - Jak se skeetaři neodletět na OH
"Je tu vrchol celého normálně čtyřletého, ale kvůli covidu nyní tříletého, období snažení. Je tu Olympiáda! Strašně moc jsem si přála na ni jet. A najednou je to pravda a je tu vážně den odletu....v 10h00 sraz na letišti v Praze, ve 12h35 odlet linkou Air France. V první odletové skupině sportovci Barča Šumová a Kuba Tomeček (oba skeet), jejich trenér Břéťa Doleček, fyzioterapeut Libor Dobšák a já.
Ještě než jsem došla do metra cestou na letiště, pípla mi SMS: Your flight AF1383 PRG-CDG on 07/19 has been cancelled. Our apologies. We are seeking a solution and will contact you soon. Or you can choose an alternative solution yourself on https://wwws.airfrance.fr/s/
Takže hned spousta telefonátů, co s tím. Kuba s Břéťou z Brna už byli skoro u Prahy, Bára také, Libor už na letišti. Prozatimní dohoda jasná, všichni se tam i s paní z ČOV sejdeme a rozhodneme, co dál.
Tak jsme se na letišti pěkně všichni sešli, abychom vyčkali na náš spoj. A kdy, že to jede? Za chvíli. Už je tu. Tak nasadat a jedeeem. Jo, akorát, že autem.
Jj, nakonec po zvážení všech variant, nám vyšlo nejlépe vyrazit co nejdříve autem. Air France nás automaticky přebukovala na večerní let v 19h55. Nikde ale nebyla záruka, že opravdu poletí. A i kdyby letělo, dostaneme se do Paříže v deset večer. Minimálně hodinu, spíš víc, bychom museli počítat na všechny vstupní procedury. A my jsme se ještě potřebovali dostat do cca 250 km vzdáleného Châteauroux. Poslední transport od pořadatele byl hlášen v deset večer, takže bez šance. Martin Doktor (vedoucí výpravy ČOV) by nás nechal přespat v pařížské olympijské vesnici, ale tam nesmíme se zbraněmi🤪 Kuba nabízel sehnat soukromé letadlo. Volal pilotovi a prý za 100 000 Kč. Ale kde přistát a jak se dopravit dál?
Varianta auto byla v tu chvíli nejlepší možná volba a i teď zpětně vidím, že tomu tak opravdu bylo.
Břéťa, Kuba a Bára jsou z Olympu (Centrum sportu Ministerstva vnitra) a povedlo se jim celkem bleskurychle zajistit, že nám poslali řidiče s velkým autem, do kterého jsme se vešli i se zavazadly. Já jsem zavolala do Plzně, jestli je volné velké svazové auto a mohli jsme vyrazit. V Plzni na střelnici jsme jen přeskládali věci do svazoveho Peugeota a naše road party mohla začít. Velký dík patří Milanovi Machovi za rychlou přípravu auta a Františkovi Smetanovi, který nám starostlivě poskytl proviant na cestu.
Cesta až na nějaké zácpy v Německu fajn ubíhala, v půl druhé v noci jsme už vystupovali před naším ubytováním a zdravili se se Zbyňkem Kuželem - zástupcem ČOV - s nímž jsme celou cestu ladili, jak to vlastně bude, až dorazíme. A nakonec to stejně bylo jinak🤣"
Autor: Tonková Klára,
Čas poslední změny 26.07.24 12:09